Jump to content

4 chyby, které zmenšují malou koupelnu

From Babylon SIGNALIS Wiki

Kartuš uvnitř pákové baterie trpí stejně. Projevuje se to tuhým chodem páky, pískáním nebo poklesem tlaku na jednom vývodu. Než ji začnete rozebírat, zavřete přívod vody a označte si polohu dílů, ať je složíte zpět ve stejném pořadí. Samotnou kartuš nechte odmočit v octovém roztoku přes noc, potom ji propláchněte a lehce namažte silikonovým tukem určeným pro pitnou vodu. Vazelína ani běžný olej na tuky nepatří, narušují pryžová těsnění.

Na co si dát pozor: nikdy neumisťujte pračku nad vanu bez pevné konzoly a nikdy ji nepřipojujte na hadici, která vede přes práh. Voda si vždy najde cestu. Také nezakrývejte pračku těsně uzavřenou skříní, pokud nemá vlastní odvětrání. Přehřívá se motor a roste spotřeba. A pokud pračku nahradíte ručním praním, počítejte s tím, že potřebujete dvě nádoby a místo na sušení. Právě sušení je v malé koupelně často větší problém než praní.

Malá koupelna má jednu nepříjemnou vlastnost: čím víc se ji snažíte vylepšit, tím menší se může zdát. Nejde přitom o metry čtvereční, ale o to, jak s nimi naložíte. Čtyři chyby v rozvržení dělají i z úplně obyčejné koupelny stísněný kout. Většinou se opakují pořád dokola a lidé je dělají, i když mají dobrý úmysl.

Barvy a materiály rozhodují o tom, jestli prostor opticky ustoupí, nebo se přiblíží. Světlá podlaha a stěny ve stejné nebo velmi blízké barvě stírají hranici mezi nimi a místnost se zdá delší. Tmavá podlaha se světlými stěnami hranici naopak zvýrazní a prostor rozdělí. Velkoformátová dlažba s minimem spár působí klidněji než mozaika drobných čtverečků, i když je dražší na řezání. Na stěnách se vyhněte velkým vzorům; opakující se dekorace ubírá vzduch.

Čtvrtá chyba je nepořádek, který nemá kde být. Ručníky na háčcích za dveřmi, lahvičky na okraji vany, koš na prádlo postavený do průchodu. Každá věc, která leží na viditelném místě, ubírá koupelně prostor. Řešení není další police, ale úklid a systém: věci, které používáte denně, patří do dosahu ruky, zbytek do skříňky nebo pryč. Pokud není kam uklízet, je lepší zmenšit počet věcí než přidat nábytek. Malá koupelna se nezvětší zázrakem, ale dá se přestat zmenšovat.

První chyba je nákup nábytku a zařízení podle katalogu, ne podle půdorysu. Velké umyvadlo, hluboká skříňka nebo vana přes celou šířku se do místnosti vejdou, ale seberou každý centimetr na pohyb. Před koupí si změřte nejen stěny, ale i to, kolik místa zbude před umyvadlem, u dveří a mezi sprchou a záchodem. Pokud po otevření dveří zůstane méně než 60 cm volné podlahy, bude se koupelna používat špatně. Nábytek volte raději na výšku než do šířky a úzké modely, které kopírují stěnu.

Pokud jste prošli kartuši, perlátor i upevnění a hluk nezmizel, změřte tlak v rozvodu. Příliš vysoký tlak bývá příčinou dunění, které se objevuje jen při plném otevření. Řešením je instalace redukčního ventilu za hlavní uzávěr. Nepomůže ale zvyšovat tlak, pokud je naopak nízký. U nízkého tlaku se baterie chová podobně, voda se v kartuši rozstřikuje a vzniká pískavý zvuk. V takovém případě je potřeba vyčistit filtry a zkontrolovat průchodnost potrubí.

Kam patří zrcadlo a kam světlo Druhá chyba souvisí se světlem a zrcadlem. Malé zrcátko nad umyvadlem funguje jen jako doplněk, ne jako nástroj, který místnost opticky otevře. Zrcadlo by mělo být co největší, ideálně od umyvadla až ke stropu, a mělo by odrážet něco zajímavého — protější stěnu, okno nebo světlou plochu. Naopak zrcadlo umístěné proti tmavému koutu nebo přesně naproti dveřím nic nezlepší. Stejně tak jedno centrální světlo uprostřed stropu vrhá stíny do rohů a koupelna pak působí jako komora. Přidejte světlo nad umyvadlo a do sprchy, ideálně takové, které nesvítí přímo do očí.

Úzká koupelna svádí k tomu nacpat do ní širokou skříňku, která ale sebere místo na pohyb. Řešení není hledat nižší a mělčí nábytek, ale růst do výšky. Výška bývá v koupelně nejméně využívaným rozměrem, přitom právě tam se dá uskladnit ručníky, zásoby i drogerie, aniž bys přišel o podlahovou plochu.

Třetí chyba je obkládat vše od podlahy ke stropu stejnou tmavou barvou. Tmavá podlaha i stěny pohlcují světlo a místnost se doslova zmenší. Světlé obklady odrážejí světlo lépe, ale ani tady neplatí, že čím bělejší, tím lepší — v malém prostoru bez přirozeného světla může všechno bílé působit studeně a ploše. Pomáhá kontrast: světlé stěny, tmavší podlaha, případně jedna výrazná stěna. Dlažba by měla být v jedné rovině, bez zbytečných přechodů a prahů, které prostor dělí na další kousky.