6 chytrých fint, jak zabalit stolek bez šroubováku

Skleněné police patří mezi nejzranitelnější části nábytku. Při stěhování nebo i pouhé manipulaci stačí jedna špatně umístěná hrana, nerovnoměrný tlak nebo náraz do rámu dveří a máte po polici. Přitom správné zabalení do bublinkové fólie není žádná věda – jde jen o to dodržet pár zásad, které eliminují riziko prasklin. Nejdůležitější je začít s čistým a suchým povrchem. I drobné zrnko písku se může pod tlakem fólie chovat jako brusný papír a při přepravě vytvořit mikroskopické škrábance, které později oslabí sklo. Proto police nejprve omyjte, nechte důkladně oschnout a teprve poté balte.

Při skládání nohou do krabice nebo přepravky dbejte na to, aby se nemohly pohybovat. Mezi nimi vždy vyplňte prostor novinami nebo hadry, ale vyhněte se tomu, aby se kovové části dotýkaly přímo sebe. Nohy umístěte pokud možno do samostatné krabice, kterou označíte jako „křehké – nohy". Nikdy nedávejte nohy na skleněnou desku nebo naopak – tíha nohou může desku prohnout a způsobit mikroskopické trhlinky. Pokud stůl skladujete delší dobu, položte desku na rovný povrch, nikdy na hranu – hrana je nejslabší místo a celá váha desky by se soustředila na malou plochu.

Dalším častým nedostatkem je balení police napříč, tedy od delšího okraje k delšímu. Tím sice zakryjete velkou plochu, ale na koncích zůstávají slabá místa. Správný postup je obalit nejprve kratší rozměr, poté delší. Tak vznikne přesah přes všechny hrany a police drží pohromadě jako ve skořápce. Pokud potřebujete zabalit více polic najednou, nikdy je neskládejte na sebe bez mezivrstvy. Každou polici zabalte zvlášť, a teprve pak je můžete svázat k sobě měkkým pásem nebo gumou. Tvrdé pásky nebo provázky nepoužívejte – zařezávají se do fólie a vytvářejí tlakové body.

Největší chybou, kterou lidé dělají, je spoléhat se na původní krabici od stolu. Ta sice vypadá prakticky, ale po prvním použití ztrácí pevnost, zejména ve spojích. Místo toho si připravte novou krabici z pevné lepenky, která je o 10–15 cm větší než deska. Mezeru vyplňte bublinkovou fólií nebo kartonem – důležité je, aby deska neměla absolutně žádnou vůli. Pokud vezete stůl v autě, položte krabici naplocho a zajistěte ji, aby neklouzala. U nohou platí, že je nejlépe umístit na dno kufru, kde nehrozí, že by je něco přimáčklo.

Než začnete balit, otočte stolek dnem vzhůru. Toto je zásadní krok, který většina lidí přeskočí. Spodní strana desky je totiž obvykle plochá, což znamená stabilní základ pro karton. Položte stolek na měkkou podložku, ideálně na starou deku nebo koberec. Změřte si nejdelší a nejširší rozměr desky a k tomu připočtěte alespoň pět centimetrů na každou stranu. Tyto rezervy využijete na vložení tlumicího materiálu. Karton by měl být pevný, ne prošlý vlhkostí. Pokud balíte více stolků, neukládejte je na sebe, ale vždy odděleně.

Pokud potřebujete skříň otočit, nikdy s ní netočte na místě. Mohlo by dojít k odření hran. Místo toho skříň nadzvedněte na jedné straně a otočte ji kolem osy. K tomu použijte páčidlo a podložte ji tvrdým kartonem, abyste chránili podlahu. Tento postup opakujte, dokud skříň není natočená správným směrem.

Začněte tím, že botník kompletně vyprázdníte. Boty nejsou jen zátěž, ale také nestabilní prvek, který se při manipulaci posouvá a tlačí na slabá místa. Vyndejte i volné police a dno, pokud je vyjímatelné. Teprve pak otáčíte botník na záda. Na měkkou podložku (deka, karton), ne přímo na tvrdou podlahu. Většina botníků má tenký zadní panel z dřevovláknité desky, který neunese vlastní váhu při tlaku na rohy.

Nejprve skříň kompletně vyprázdněte. Vyndejte šuplíky, police i veškerý obsah. Prázdná skříň je výrazně lehčí, ale i tak může vážit desítky kilogramů. Poté zkontrolujte, zda se na spodní hraně nenacházejí ostré kovové prvky, které by mohly podlahu poškrábat. Pokud ano, oblepte je lepicí páskou nebo je dočasně zakryjte kouskem filcu.

Nejdůležitější je složení materiálu. Kryt z čisté bavlny je příjemný na dotek, ale po prvním vyprání se srazí a může ztratit pružnost. Pro opakované použití volte směs plátna s elastanem nebo lycrou – obvykle v poměru 95 % bavlna a 5 % elastan. Takový materiál se přizpůsobí tvaru nábytku, drží na místě a po vyprání se vrátí do původní velikosti. Vyhněte se krytům s matnou úpravou, které vypadají luxusně, ale při častém praní ztrácejí barvu a začínají se žmolkovat. Vždy se podívejte na štítek s údržbou – ideální je praní na 30 nebo 40 stupňů s nízkým odstředěním.

Demontáž začněte odstraňováním dveří. U výklopných botníků povolte panty, u posuvných vyjměte dveře z kolejiček. Vždy si poznamenejte, které šrouby patří kam, případně je vložte zpět do předvrtaných otvorů a zajistěte lepicí páskou. Tím předejdete zmatku při skládání. Bočnice a pevné police nechte spojené, pokud to konstrukce umožňuje — botník jako celek je stabilnější než jednotlivé desky.