Jump to content

6 příčin častého kdákání a jak je poznat

From Babylon SIGNALIS Wiki

Při prvních pokusech o stavbu začněte s jednoduchým modelem bez vnitřního hnízda – místo toho použijte přenosnou bednu, kterou zavěsíte na stěnu. Tím získáte čas na odladění detailů, jako je velikost snáškových hnízd nebo sklon podlahy pro čištění. Nezapomeňte na větrací otvory u stropu, které zabrání kondenzaci v zimě. Pokud dodržíte zásadu nízké hmotnosti, ochrany před šelmami a snadného čištění, získáte funkční mobilní kurník, který vydrží léta.

Dalším častým problémem je špatná výživa ve stáří. Jak slepice stárnou, klesá jejich potřeba energie, ale zvyšuje se potřeba vápníku pro udržení pevných kostí. Krmte je kvalitním krmivem pro nosnice, ale od pátého roku věku snižte podíl zrnin a přidejte zeleninu, bylinky nebo jogurt. Vyhněte se však nadměrnému přísunu bílkovin, který zatěžuje ledviny. Vždy zajistěte čerstvou vodu a mělkou misku s gritem, který pomáhá trávení. Pokud si všimnete, že slepice už nemůže létat na hřad, upravte hřad na nižší úroveň, aby nedošlo k poranění nohou.

Mobilní kurník řeší několik problémů najednou: slepice mají stále čerstvou pastvu, trávník se rovnoměrně spásá a vy nemusíte čistit celý výběh. Přesouvání konstrukce ale klade nároky na hmotnost, stabilitu i způsob ukotvení. Než začnete stavět, rozhodněte se, jak často budete kurník přemisťovat. Pokud ho chcete posouvat každý den, vyberte lehké materiály a kolečka. Pokud jen občas, vystačíte s pevnými madly a sundaným dnem.

Rytmus snášky ovlivňuje i délka světla. Pokud chcete mít vejce i v krátkých dnech, prodlužte umělé osvětlení tak, aby den trval alespoň 14 hodin. Světlo zapínejte brzy ráno, ne navečer, a postupně (přidávejte po 15 minutách za týden). Náhlé změny naopak stresují a snášku zastaví. Optimální teplota v kurníku se pohybuje mezi 10 a 20 stupni, proto zateplte stěny a zajistěte větrání bez průvanu.

Důležitá je také prevence úrazů a predátorů. Slepičí život nejčastěji končí v tlamě lišky, kuny nebo psa, ne stářím. Proto je nutné zabezpečit výběh pevným plotem, který je zakopaný alespoň třicet centimetrů do země, a kurník zamykat na noc. Pokud necháváte slepice volně pobíhat po zahradě, mějte na paměti, že jejich přirozený životní prostor je malý – raději jim ohraďte menší plochu, kde se budou cítit bezpečně, než aby se toulaly po okolí a riskovaly střet s autem nebo jiným zvířetem.

Dalším důvodem může být snáškový cyklus. Mnohé nosnice po snesení vajíčka krátce, ale výrazně zakdákají. Je to krátké, obvykle do pěti minut, a slepice se pak vrací k běžné aktivitě. Pokud kdákání trvá hodiny, pravděpodobně nejde o radost ze sneseného vajíčka. Sledujte, zda se zvuk neozývá z hnízda, kde slepice sedí delší dobu. Může se jednat o započatou kvokavost, což je stav, kdy chce slepice zahnívat. To se projevuje i naježeným peřím a charakteristickým vrčením. V takovém případě je nutné zasáhnout – oddělit ji od hnízda a omezit přístup do tmavých koutů.

Každý chovatel drůbeže dřív nebo později stojí před otázkou, jak stará jeho slepice vlastně je. Zvlášť když kupujete nosnice z druhé ruky nebo přebíráte hejno po známém, je snadné naletět na tvrzení, že jsou všechny „ještě mladé". Přitom stačí sledovat pět konkrétních znaků, které prozradí věk mnohem spolehlivěji než papíry s datem nákupu. Naučíte-li se je číst, vyhnete se zklamání z náhle ustávající snášky i zbytečným výdajům za krmivo pro slepice, které už dávno nemají sílu na produkci vajec.

Nejspolehlivějším vnějším znakem věku jsou však takzvané ostruhy, které najdete u nohou kohoutů i slepic (i když u slepic bývají menší). U kuřice ve věku do jednoho roku jsou ostruhy malé, měkké a zaoblené, často jen jako hrbolky. Každým rokem ostruhy tvrdnou a prodlužují se; u sedmileté slepice mohou měřit i dva centimetry a být ostré. Pokud tedy držíte v ruce nosnici s výraznými, ztvrdlými ostruhami, její věk se pohybuje spíš v horní polovině chovatelského života. Mladé slepice odchované v halách mívají ostruhy minimální nebo žádné, takže jejich absence neznamená automaticky mládí – to je častá chyba začátečníků.

Základním prvkem je rám z dřevěných hranolů, které ošetříte impregnačním nátěrem bez ohledu na to, zda použijete smrk, borovici nebo modřín. Ujistěte se, že všechny spoje jsou spojeny na pero a drážku nebo zesíleny ocelovými úhelníky. Typickou chybou je použití příliš slabých latí, které se pod vahou hnízda a trusu prohnou. Pro spodní rám volte průřez alespoň 40×60 mm, pro svislé sloupky 40×40 mm.

Základním faktorem, který ovlivňuje délku života, je plemeno. Zatímco hybridní nosnice jako Isa Brown nebo Hisex jsou šlechtěné na maximální produkci a jejich tělo se rychle opotřebovává, selská a původní plemena jako Wyandotka, Sussex nebo Brahmánka jsou odolnější a dožívají se vyššího věku. Pokud vám nejde primárně o počet vajec, ale o dlouhodobého společníka na dvorku, vybírejte spíše středně těžká plemena s pevným zdravím. Lehké a extrémně nosné hybridy totiž často trpí na problémy s reprodukčním traktem, nádory nebo selháváním srdce už po třetím roce života.