Chyba nejčastější chyba při orientační hře s buzolou pro děti

Hry, které fungují i bez vysvětlován

Nejčastější chyba je ignorovat šířku chodby. Ve chvíli, kdy je místo užší než dva metry, přestává fungovat jakékoli házení obloukem. Další chybou je hrát naboso na hladké podlaze. Stačí jedna prudká otočka a míč je v rohu, kde ho nedostanete bez posunutí nábytku. Proto před hrou odstraňte volné předměty ze země a postavte se tak, abyste měli za zády zeď, ne otevřené dveře.

Ještě než vůbec vytáhnete buzoly, projděte si trasu pěšky. Ne na mapě, ale fyzicky. Potřebujete vědět, kde jsou křižovatky, kde se cesta rozpadá, kde je plot nebo potok, který děti mohou splést. Vyznačte si šest až osm kontrolních bodů, žádné dlouhé pochody. Pro osmi až desetileté dítě je ideální okruh, který zvládne za čtyřicet až padesát minut chůze. Ke každému bodu napište jednoznačný popis – ne „u velkého stromu", ale „u dubu s modrou značkou na kmeni". Dvojznačné body jsou nejčastější důvod, proč skupiny bloudí.

Co dělat, když dítě chce pomáhat Nechte ho pomáhat, ale jen v tom, co je bezpečné a co zvládne. Míchání v misce, přesypávání suchých surovin, trhání salátu nebo loupání banánu. Dejte mu vlastní malou misku a lžíci, i když výsledek skončí na podlaze. Nesnažte se ho zabavit telefonem nebo televizí, pokud chcete, aby večeře vznikla v klidu. Obrazovka funguje krátce, pak dítě přestane reagovat a vy máte o problém víc. Když ho zapojíte, získáte čas a dítě se učí, že jídlo se nedělá samo.

Po jídle nechte úklid na později. Nádobí počká, DokončEní InteriéRu dítě ne. Pokud to jde, připravte část večeře už dopoledne, kdy je dítě čerstvější. Večer pak stačí jen dokončit a ohřát. Nejde o to mít uklizenou kuchyň a klid, jde o to mít na stole teplé jídlo a dítě, které u toho nebylo jen na obtíž. Když se to podaří, je to úspěch i s rozházenou moukou na lince.

První variantou je klasická štafeta s kolíkem. Druhou je štafeta s míčem, kdy hráč předává míč obouruč před tělem. Třetí je štafeta se šátkem, který si běžci předávají za zády. Čtvrtá varianta používá dva kolíky – jeden pro předávku, druhý jako překážku, kterou musí běžec oběhnout. Pátá je štafeta pozpátku, kdy běžec couvá a předává kolík přes rameno. Každá z nich má jiný rytmus, takže se hodí střídat je během jedné hodiny.

Jak nastavit pravidla, která děti skutečně dodrží Pravidla musí být krátká a kontrolovatelná. Děti dostanou buzolu, záznamový list a mapu s vyznačenými body. Na každém bodě opíší kód nebo odpoví na jednoduchou otázku. Zakázané je rozdělovat se – skupina se pohybuje společně, jinak se výsledek neuznává. Čas se měří od startu do návratu, ale do výsledku se započítává i chyba v azimutu nad deset stupňů. Právě tohle je místo, kde většina organizátorů selže: buď trestají příliš, nebo vůbec. Dítě, které byt v panelákuí, že za špatný směr přijde o body, začne buzolu opravdu používat.
Typická chyba je chtít mít všechno dokonalé. Když dítě sype mouku vedle, nechte ho. Když vám míchá omáčku příliš dlouho, nic se nestane. Horší je křičet nebo mu práci brát. Druhá chyba je vařit něco, co vyžaduje přesné načasování a plnou pozornost. S dítětem se lépe vaří jídla, která se dají připravit dopředu nebo která vydrží chvíli stát. Třetí chyba je začínat ve chvíli, kdy je dítě unavené a hladové. Pak nepomůže nic.

Největší chyba je sepsat pravidla předem a pak je nutit hře. Mnohem rychlejší je vzít papír, pár figurek a kostku a sehrát nanečisto jednu situaci. Například: hráč hodí, postoupí, něco se stane. Během hry se ukáže, co je nejasné. Pravidlo, které děti samy vysvětlují ostatním, si zapamatují lépe než to, které jim přečtete. Zapisujte jen to, co se skutečně použilo. Prázdná pravidla pro situace, které nikdy nenastanou, jen matou.

Orientační hra s buzolou pro děti od osmi let vypadá jako jednoduchá záležitost: rozdáte buzoly, zakreslíte trasu a děti vyrazí. V praxi se ale většina organizátorů zasekne na stejném místě – podcení přípravu terénu a nastavení pravidel. Děti pak bloudí, přestávají spolupracovat a hra se během dvaceti minut rozpadne. Následující postup vychází z toho, co se skutečně osvědčilo, a upozorňuje na chyby, které se opakují pořád dokola.

Před startem udělejte krátkou ukázku. Ukažte, jak se buzola drží, jak se otáčí mapa, jak se odečítá azimut. Nechte každé dítě změřit jeden směr a zkontrolujte ho. Vyhněte se tomu, abyste vysvětlovali vše najednou – stačí tři věty a praktická zkouška. Typická chyba je, že dospělý mluví pět minut a děti už poslouchají jen proud vody nebo ptáky. Radši méně slov a hned první bod na dosah.

If you loved this article and you would like to receive more info about http://Bookmarkingcentrals.com/ i implore you to visit our site.