Pět pohybových her, které rozproudí i znuděnou družinu

Na co si dát pozor, aby se olej nezkazil Nejčastější chybou je použití čerstvých bylinek bez dostatečného vysušení. Vlhké rostliny způsobí, že se v oleji začnou množit bakterie a plísně, a výsledek bude nepoužitelný. Proto vždy pracujte s dokonale suchým materiálem a suchým nádobím. Také pozor na příliš dlouhé skladování – domácí oleje bez konzervantů vydrží obvykle tři až šest měsíců, pokud je držíte v chladu a temnu. Pokud zaznamenáte jakýkoli zápach, zakalení nebo plíseň, olej bez milosti vylijte.

Největší chyby, kterým se vyhnout při zavádění automatizace Častým omylem je snaha automatizovat proces, který ještě není interně sjednocený. Pokud váš tým řeší úkoly rozdílně, každý po svém, nejprve zavádějte standardní postup a teprve poté ho automatizujte. Jinak se vám stane, že vám stroj začne věrně kopírovat chaotickou práci. Stejně tak se vyplatí myslet na výjimky – automatizace zvládne rutinu, ale na nestandardní případy musíte mít připravenou manuální cestu. Často si toho všimnete až při testování, které by mělo probíhat nejdřív na malém vzorku dat.

Nenech se odradit tím, že ostatní lezou těžší cesty. Každý začínal a nikdo nelezl hned sedmičku. Reálně si vyber cestu podle barevných značek – obvykle nejlehčí (např. modrá nebo zelená). Pokud spadneš, je to v pořádku; i pád je trénink. Důležité je odhadnout vlastní limit a nesrovnávat se s výkony ostatních. Po hodině lezení tě budou bolet předloktí a prsty – to je normální. Dej si den pauzu a protáhni se.

Při plánování pohybových aktivit ve družině myslete na bezpečnost. Vždy zkontrolujte, jestli v prostoru nejsou ostré hrany, kluzká místa nebo předměty, o které by se děti mohly zranit. U her s míčem a balónky určete jasné hranice hřiště. Důležité je také přizpůsobit hru věku – pro první třídu volte kratší trasy a jednodušší pravidla, pro pátou třídu můžete pravidla různě obměňovat. A hlavně – nechte děti občas navrhnout vlastní varianty. Když do hry zapojíte jejich nápady, budou se na ni těšit a nebudou chtít skončit.

Jak zapojit spolupráci místo soupeření Když chcete děti unavit a zároveň je naučit spolupracovat, vyzkoušejte hru na opičí dráhu bez překážek. Rozdělte děti do dvojic, každé dvojici dejte jeden míč nebo nafukovací balónek. Úkolem je projít vyznačenou trasu tak, že mají míč mezi čely nebo břichy, aniž by spadl. Pro starší děti můžete trasu ztížit – přidat slalom mezi kužely nebo chůzi pozpátku. Nejdůležitější je jasně vysvětlit, že cílem není vyhrát, ale dostat se do cíle bez ztráty míče. Díky tomu se děti učí komunikovat a koordinovat pohyby.

Dalším trikem je využití dveří. Zadní stranu dveří opatřete tenkými háčky nebo látkovými kapsami na šperky, pásky či šály. Při montáži myslete na to, že dveře musí mít dostatečný prostor pro otevření, jinak by úložiště překáželo. Podobně můžete využít i boční stěny u postele – namontujte na ně úzké lišty s háčky na župan nebo tašku. Vše, co visí, by mělo být vizuálně lehké. Těžké tmavé skříně místnost opticky zmenšují, zatímco otevřené police s tenkým rámem a světlými boxy působí vzdušněji. Pokud potřebujete skrýt nepořádek, zvolte textilní boxy, které zapadnou do barevného schématu místnosti.

Když každý centimetr rozhoduje: řešení pod postelí a za čelem Prostor pod postelí je často nevyužitý, přitom se tam vejde celá zimní výbava nebo sbírka knih. Pořiďte si postel s výsuvnými šuplíky nebo využijte nízké boxy na kolečkách, které zasunete pod rám. Pokud postel nemá dostatečnou světlost, zvedněte ji na podstavce – ale pozor, aby konstrukce byla stabilní. Mnohem elegantnější řešení nabízí čelo postele s poličkami. Místo masivního čela zvolte úzkou polici přímo za polštáři. Vejde se na ni budík, kniha nebo brýle, a vy se vyhnete nočním stolkům, které by jinak zabíraly místo po stranách. Ideální výška police je taková, abyste na ni dosáhli vsedě, ale aby se do ní neopírala hlava při spánku.

Další hra, která děti nadchne, je tzv. barevná honička. Na začátku si každé dítě vylosuje kartičku s barvou. Po prostoru rozmístíte barevné papíry nebo šátky. Když vykřiknete barvu, děti, které ji mají, se musí co nejrychleji přesunout k odpovídajícímu stanovišti. Ale pozor – honička se nehraje na vybíjenou, ale na to, kdo se k cíli dostane první. Kdo přijde poslední, dostane bod navíc, ale nesmí se zlobit. Tato hra je vhodná pro větší prostor, proto ji raději hrajte venku nebo ve velké tělocvičně. Zkuste ji hrát i s časovým limitem – děti to nutí rychleji reagovat.

Někdy stačí málo – změnit rytmus, přidat nečekaný prvek nebo obrátit pravidla známé hry naruby. Děti ve školní družině bývají po dopoledni ve škole unavené, ale zároveň potřebují vybít energii. Tradiční honičky je po pár týdnech přestanou bavit. Zkuste proto sáhnout po netradičních pohybových hrách, které kombinují spolupráci, rychlé rozhodování a trochu legrace.