Laminát v obýváku: když podlaha řeší, kam s hosty

Zpátky k obýváku. Můj manžel trval na tom, že chce sedačku s klik-klak mechanismem, protože je skladná a snadno se ovládá. Sedmadvacet centimetrů na výšku, potah z mikrovlákna, ideální na každodenní spaní. Jenže v rozloženém stavu zabírala celou místnost. Abychom nemuseli každý večer uklízet polštáře a deky do skříně, vymyslela jsem trik. Za pohovku jsem nalepila tapetu s vodorovnými pruhy v teplých tónech. Když je sedačka složená, pruhy ladí s poduškami. Když je rozložená, tapeta opticky zkracuje délku lůžka a místnost vypadá méně přeplácaná. Tedy prakticky: tapeta v interiéru může maskovat i ty největší výčnělky. Stačí sladit ba


A pak přišla otázka spaní. Kam s ním, když každý kousek místa je drahý? Tady jsem objevila kouzlo kombinace kuchyně a obýváku. Místo objemné sedačky jsem pořídila kompaktní sofa bed s matrací z paměťové pěny. Když je rozložený, má 90 centimetrů na šířku a 200 na délku, což je pro jednoho hosta naprosto dostačující. Pod sedákem je praktická schránka na ložní povlečení a polštáře. Nikdy bych nevěřila, jak moc mi tahle drobnost usnadní život. Žádné hledání místa pro deky, žádné nošení věcí z ložnice. Stačí otevřít, vytáhnout složené prostěradlo a za pár minut je postel hotová. A když hosté odjedou, zase vše zmizí uvni


Na závěr jedna praktická rada k osvětlení. Zavěste lustr nad stůl tak, aby jeho spodní hrana byla sedmdesát až osmdesát centimetrů nad deskou. Nižší a budete se bít hlavou, vyšší a světlo je studené a neosobní. Já používám tři stejná stínidla v řadě, která rovnoměrně osvětlují celou plochu. Žádné tmavé kouty, žádné ostré stíny přes obličej. Když se tohle povede, zázračně se zvedne nálada u večeře a řeči plynou volněji. Design jídelny není o tom, abyste ohromili sousedy. Je o tom, abyste se těšili, až usednete ke stolu, ať už na rychlou kávu, nebo na dlouhý rodinný oběd plný smí


Podstatnou roli hraje také matrace. Většina lidí si myslí, že když je pohovka rozkládací, spí se na ní skvěle. Omyl. Zkuste strávit noc na obyčejné pěně, která je tři centimetry vysoká. Příště už radši jedete domů. Proto jsem do rozkládací pohovky investovala o tisíc korun víc a koupila model, který pojme kvalitní foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů. Pod spací částí je navíc kovový slatted frame, který zajišťuje prodyšnost a rovnoměrné rozložení váhy. Výsledek je takový, že se na ní vyspí i zádový pacient, aniž by si stěžoval na proleženiny. Věřte mi, tohle ocení nejen vaše návštěva, ale i vy, když vás přemůže lenost a usnete u telev


Pokud máte podobně stísněný prostor jako já, zamyslete se nad tím, jak propojit funkce. Kitchen design často končí u pultů a dřezu, ale vy můžete jít dál. Například nad pracovní desku jsem nechala připevnit výklopnou desku, která slouží jako jídelní stůl pro dva. Když ji zvednete, pod ní je skrytý další úložný box na drobnosti. Pod oknem mám vestavěnou lavici s odklápěcím víkem, kam se vejdou nejen krabice s obilninami, ale i složený foam mattress pro ty, kdo preferují tvrdší spaní. Matrace je jen tři centimetry silná, ale díky pružné pěně se přizpůsobí tělu. Na noc ji položím na rozloženou pohovku a ráno sroluji zpět do lav


A jedna rada na závěr – ačkoli slibuji, že nebude nudná. Než začnete vybírat novou skříň, udělejte si inventuru. Vytáhněte všechny věci z vaší současné skříně, vytřiďte, co nenosíte, a spočítejte, kolik metrů tyčí na ramínka a kolik polic reálně potřebujete. Teprve pak jděte hledat bedroom wardrobe. Když jsem to udělala já, zjistila jsem, že mi stačí o třetinu méně místa, než jsem si myslela. Ušetřila jsem peníze i nervy. A pokud se vám nechce měřit, kupte o 20 centimetrů víc, než si myslíte – věřte mi, nikdy není dost místa na sezónní b


Největší výzva přišla s rekonstrukcí dětského pokoje. Měla jsem jen devět metrů pro dvě děti. Každý centimetr se počítal. Pořídila jsem palandu s výsuvným šuplíkem dole, ale pořád to bylo málo. Pak jsem se rozhodla pro tapetu se vzorem lesa, který pokračoval přes celou stěnu až ke stropu. Děti byly nadšené. A já zjistila, že tapeta v interiéru nemusí být jen dekorace. V malém pokoji fungovala jako iluze většího prostoru. Světlé pozadí s tmavšími siluetami stromů posunulo stěnu o kus dál. Když jsem k tomu přidala noční světýlko, pokoj vypadal jako miniaturní lesní mýtina. Prostor působil vzdušně, přestože pod palandou byl vysouvací šuplík na boty a pod postelí se válely stavebnice. Děti se tam učí, spí i hra


Když jsem se před lety stěhovala do dvoupokojového bytu o padesáti metrech čtverečních, myslela jsem, že tapeta v interiéru je zbytečný luxus. Bála jsem se, že místnost ještě zmenší. Omyl. První tapetu jsem nalepila v ložnici na stěnu za čelo postele a najednou místnost dostala hloubku. Místo bílé šedi jsem měla temně modrý vzor s jemnými zlatými linkami. A hlavně to opticky posunulo stěnu. Když máte postel s úložným prostorem, potřebujete, aby ložnice nepůsobila jako skladiště. Tapeta v interiéru přesně tohle zvládne. Dává oku bod, na který se zastavit, a odvádí pozornost od nedostatku místa na podlaze. Zkuste to s geometrickým vzorem v jedné barvě. Žádné kytky, žádný ch