5 chyb, kterým se vyhnete při stavbě kurníku z palet

Než začnete stavět, promyslete si především hmotnost a způsob přesouvání. Klasická čtyřhranná konstrukce se sedlovou střechou se může zdát ideální, ale po dešti se nasákne vodou a bez koleček nebo lyžin ji nepřesunete. Zkuste si představit, že kurník budete posouvat každý druhý den po nerovném terénu. Nejlepší je lehká dřevěná konstrukce z prken o tloušťce dva centimetry, doplněná o pozinkovaná kolečka na jedné straně a madlo na straně druhé. Pokud máte svah, umístěte kurník po vrstevnici, ne proti ní.

Při výběru hotové směsi sledujte také obsah vlákniny. Příliš mnoho vlákniny (nad 6 %) snižuje stravitelnost ostatních živin, protože slepice má krátký trávicí trakt. Naopak příliš málo vlákniny vede k přejídání a obezitě, která je u nosnic častou příčinou poklesu snášky. Vhodná směs má obsah vlákniny v rozmezí 4–6 %. Dále zkontrolujte, zda je směs určena přímo pro nosnice – výrobci často vyrábějí univerzální směsi pro drůbež, které neodpovídají potřebám snášejících slepic.

Stabilita je další klíčový faktor. Kurník z palet nemusí být zrovna lehký, a pokud ho postavíte přímo na zem, hrozí, že se časem zkroutí nebo ho podmáčí. Postavte ho proto na nohy nebo na cihly, které ho zvednou nad úroveň terénu. Tím zajistíte cirkulaci vzduchu pod podlahou a zabráníte pronikání vlhkosti. Spojení jednotlivých palet proveďte pomocí vrutů a úhelníků. Pouhé přibíjení hřebíky nemusí vydržet nápor větru ani hmotnost střechy.

Složení krmné směsi pro nosnice rozhoduje o tom, kolik vajec slepice snese, jakou budou mít skořápku a jak dlouho vydrží snášet. Přesto většina chovatelů kupuje první pytel, který v obchodě uvidí, a spoléhá na to, že výrobce už to za ně vyřešil. Omyl. Nosnice mají odlišné nároky než kuřata na výkrm nebo slepice v línání, a pokud směs neodpovídá fázi snášky, projeví se to do dvou týdnů na poklesu produkce.

Čím vyplnit mezery a jak zajistit pevnost konstrukce? Palety mají mezi prkny mezery, kterými by dovnitř pronikal průvan a mohly by se jimi dostat i malé šelmy, například lasičky. Proto je nutné všechny škvíry zakrýt. Nejlevnější variantou je použít další palety, které rozřežete na menší kusy, nebo stará prkna. Slepicím vyhovuje suché a světlé prostředí, proto se vyhněte tmavým koutům. Pokud chcete kurník snadno čistit, udělejte dno vysouvací nebo alespoň přístupné z boční strany. Vhodnou podlahou je pozinkovaný plech nebo linoleum, které se snadno vytírá. Nezapomeňte na dostatek podestýlky – sláma nebo hobliny zajistí slepicím sucho a teplo.

Druhý častý problém představuje podlaha. Mnoho lidí ji vynechá úplně, což vede k tomu, že se slepice zavrtají do hlíny a kurník se postupně propadá. Podlaha je ale nezbytná i ve své jednoduché formě: postačí rám z latí a překližka s výztuhou, na kterou položíte podestýlku. Důležité je, aby podlaha byla snímatelná nebo měla výklopnou část pro snadné čištění. Pokud chcete, aby tráva pod kurníkem zůstala živá, použijte rošt z pružných latí, který umožní trávě růst i pod kurníkem a zároveň odvádí vlhkost.

Prvním krokem je výběr správných palet. Vyhněte se paletám s označením MB (methylbromid), které jsou ošetřeny toxickými látkami. Bezpečné jsou palety s označením HT (heat treated), tedy tepelně ošetřené. Před samotnou stavbou palety důkladně očistěte, zbavte je hřebíků a přečnívajících třísek. Slepičky si rády pochutnávají na dřevě a ostré kusy by jim mohly poranit trávicí trakt.

Druhým častým problémem je nedostatek vitamínů a minerálů, zejména vitamínu D3, fosforu a zinku. Vitamín D3 je nezbytný pro vstřebávání vápníku ze střeva. Bez něj je sebelepší minerální doplněk k ničemu. Fosfor musí být ve správném poměru k vápníku – ideálně 1:2 až 1:3. Zinek zase ovlivňuje kvalitu skořápky a celkovou imunitu. Kvalitní směs tyto látky obsahuje v premixu, ale levnější směsi často šetří na jejich množství, takže se vyplatí číst etiketu a srovnávat obsah vitamínů, ne jen cenu.

Dalším vodítkem je délka a stav drápů. U slepic chovaných na podestýlce se drápy přirozeně obrušují, takže mladé kusy mívají drápy kratší a zašpičatělé. Starší slepice, zvlášť pokud žijí v prostoru s tvrdou podlahou, mají drápy dlouhé, zahnuté a často polámané. Ale pozor – tento znak silně závisí na podmínkách. Slepice z volného výběhu na měkké trávě si drápy neobrousí, takže dlouhé drápy u ní nutně neznamenají stáří. Proto ho berte jako doplňkový, ne hlavní.

Jak poznáte věk podle hřebene, zobáku a nohou Nejdřív si prohlédněte hřeben a laloky. U mladých nosnic, zhruba do dvou let, mají sytě červenou barvu, jsou pevné, na omak hladké a lesklé. U starších slepic hřeben postupně bledne, někdy až do růžova, bývá vrásčitý a na okrajích může mít suché šupinky nebo drobné trhlinky. Stejně tak zobák: mladé slepice ho mají hladký, rovnoměrně zbarvený, zatímco u starších se objevují podélné rýhy a jeho špička se otupuje. Tyto změny ale nejsou samy o sobě spolehlivé – mnohem víc napoví nohy.