5 způsobů, jak uchovat bylinky čerstvé celou zimu

Sušení bylinek je nejjednodušší způsob, jak si prodloužit jejich aroma, ale jen tehdy, pokud víte, co děláte. Většina chyb vzniká při nesprávném načasování sklizně nebo při příliš rychlém sušení. Sbírejte bylinky ráno, až oschne rosa, a to ideálně těsně před květem, kdy mají nejvyšší obsah silic. Vyhněte se polednímu úpalu, protože bylinky rychle zvadnou a ztratí barvu i vůni.

Dalším častým přehlíženým místem je prostor pod schody nebo pod šikminou. Pokud máte byt v podkroví, využijte šikminy na vestavěné zásuvky nebo police, které kopírují sklon střechy. V běžném bytě zase vsaďte na postel s úložným prostorem – pod postelí můžete mít výsuvné boxy na ložní prádlo, deky nebo oblečení mimo sezónu. Nezapomeňte, že takové boxy by měly mít kolečka a madla, aby se snadno vysouvaly.

Jak využít kouty a rohy, které jinak zejí prázdnotou Rohy jsou v malých bytech nejčastěji mrtvým místem. Místo klasické pravoúhlé skříně zkuste rohovou polici nebo šatní tyč do rohu. Ušetříte místo a věci budete mít na dosah. Pokud máte volný kout v kuchyni, umístěte do něj úzký výsuvný regál na koření, konzervy nebo čisticí prostředky. Důležité je, aby byl regál na kolečkách – usnadníte si přístup dozadu a nebudete muset vše vyndavat.

Pro posílení stability mimo vodu se zaměřte na cviky, které napodobují pohyby na raftu. Plank s oporou o předloktí a špičky je základ, ale důležitější je dynamická verze: z polohy na předloktí zvedněte jednu nohu a vydržte pět sekund, pak vyměňte. Další účinný cvik je mrtvý brouk vleže na zádech – pomalu spouštějte protilehlou ruku a nohu k podlaze, aniž by se prohnula bedra. Skvělé jsou i dřepy s výdrží, které učí trup spolupracovat s dolními končetinami. Cvičte tři až čtyřikrát týdně, každý cvik ve třech sériích po osmi až dvanácti opakováních. Důležitá je pravidelnost, ne krátké nárazové tréninky před sezonou.

Zásadní pravidlo: před nákupem jakéhokoli úložného prvku si změřte přesně prostor, a to i s ohledem na otevírání dveří a výsuvů. Častou chybou je koupit příliš velkou skříň, která pak blokuje průchod, nebo naopak malou, která nevyužije celou výšku. Využívejte také vnitřní strany dveří – na dveře skříně můžete přidělat háčky na šátky nebo opasky, na dveře spíže zase košíky na drobnosti. Takto získáte úložiště bez zbytečného nábytku.

Samotné balení začněte ochrannou fólií. Použijte bublinkovou fólii, ale vždy ji přikládejte bublinkami ke sklu. Omotejte desku alespoň dvěma vrstvami. Rohy a hrany, kde hrozí největší náraz, zpevněte kartonovými rohy nebo složeným tvrdým papírem. Pokud balíte skleněné police, obalte každou zvlášť a mezi ně vložte vrstvu molitanu nebo staré textilie, aby se při pohybu nedřely o sebe.

Nejdůležitější je správný obal a místo skladování. Používejte čisté, suché sklenice s těsnícím víčkem nebo plechové dózy, které nepropouštějí světlo. Pokud zvolíte průhledné sklo, uložte je do tmavé skříňky. Plastové sáčky a levné nádoby nejsou vhodné, protože neochrání bylinky před vzduchem a pachy. Skladovací prostor by měl být suchý, chladný a tmavý – ideálně spíž nebo kuchyňská linka daleko od sporáku a trouby. Pozor na blízkost koření, protože bylinky snadno nasáknou cizí vůně.

Nejprve odstraňte všechny poličky, dvířka a skleněné desky. Nechte jen konstrukci z kovu nebo dřeva. Sklo nikdy nepřepravujte vcelku s nábytkem, pokud to není nezbytné. Máte-li skleněnou desku stolu, položte ji na rovný povrch pokrytý měkkou dekou. Zkontrolujte, zda nejsou hrany odštěpené – pokud ano, oblepte je lepicí páskou dříve, než začnete balit.

Co dělat, když děti začnou kňučet? Nuda v parku je často jen začátek. Než začnete vyhrožovat odchodem domů, zkuste otočit perspektivu. Sedněte si na trávník a začněte pozorovat mravence, ptáky nebo mraky. Vymyslete si vlastní verzi pexesa: každý najde tři listy různých tvarů, pak je porovnáte. U starších dětí funguje lov na poklad – předem si připravte seznam přírodnin (šiška, peříčko, hladký kámen). Nechte děti, ať si samy určí, co je podle nich vzácné. Tím je vtáhnete do hry a naučíte je všímat si detailů. Častým rodičovským krokem vedle je sázet na hřiště s prolézačkami – ty jsou fajn, ale jen na dvacet minut. Kombinujte je s volným pobíháním, aby se děti vyřádaly a necítily se jako v kleci.

Odpoledne v pražském parku může vypadat jako nenápadná nuda, ale s trochou přípravy se promění v dobrodružství, na které děti vzpomínají ještě týden. Klíčem je nebrat si s sebou polovinu hraček z pokojíčku. Stačí tři čtyři věci, které podněcují pohyb a objevování. Skvělá je obyčejná lana, PET láhev s vodou na zalévání nebo třeba staré noviny na skládání papírových vlaštovek. Vyhněte se elektronice – tablet v parku zabaví, ale připraví děti o to hlavní: o kontakt s prostředím a o vlastní nápady.