Co děti baví víc: hry z klacků, nebo z šišek?
Běžná chyba je naložit sklo na kovovou hranu vozíku bez podložky. Další je ponechat nábytek v mrazu a pak ho ihned přenést do vytápěné místnosti. Náhlý teplotní rozdíl může způsobit prasklinu i na nepoškozeném skle. Nechte zabalené díly alespoň několik hodin temperovat. Před cestou zkontrolujte, zda nic nevyčnívá a zda popruhy nejsou přetažené.
Když jdete do lesa bez batohu plného hraček, děti se nudí jen do chvíle, než pochopí, že les sám je bedna s materiálem. Nejdřív je nechte, ať si samy nasbírají hromádku věcí, které je zaujmou – klacky, šišky, kameny, listy, mech. Nechte je vybrat, co chtějí, a teprve potom jim ukažte, co se s tím dá dělat. Typická chyba rodičů je, že dětem rovnou řeknou, co si mají vzít; tím je připraví o objevování a hra je nebaví. Důležité je taky hlídat, co berou do ruky – suché větve mohou mít ostré hroty a kameny z potoka bývají kluzké.
Mezi čištěním pohovku pravidelně vysávejte a jednou za čas protřepejte sedáky, aby se výplň nevytlačila na jednom místě. Při rozlití tekutiny ihned přiložte suchý ručník a teprve potom řešte skvrnu. Vyhněte se mýdlu s vysokým pH, aviváži a univerzálním čisticím prostředkům s bělidlem — zanechávají na látce lepivý povlak, který přitahuje další prach. Když si nejste jistí složením látky nebo jde o hedvábí či vlnu, zavolejte odborníka. Suché čištění doma zvládne většinu běžných nečistot a pohovce prodlouží životnost bez rizika, které s sebou nese pára.
Nakonec je dobré mít v záloze „tichou hru": kdo dřív uslyší ptáka, kdo najde tři různé zvuky, kdo uvidí veverku. Není to soutěž o výhru, ale o pozornost. Děti se ztiší a najednou vnímají les jinak. Nezapomeňte, že každá hra má skončit dřív, než se děti začnou nudit nebo hádat. Když se začnou prát o klacek, je čas změnit činnost nebo se vydat dál. Les toho nabízí dost a žádná hračka to nenahradí.
První návštěva lezecké stěny obvykle začíná stejně: člověk stojí v půjčovně, dívá se na horu úvazků a neví, co si vlastně vzít. Není to ostuda. Většina lidí, kteří dnes lezou pravidelně, začínala přesně tady. Rozdíl mezi prvním a druhým pokusem je většinou jen v tom, co si vezmete s sebou a jak si nastavíte očekávání.
Odradit se dá snadno, když první hodina nevyjde podle představ. Svaly pálí, cesty vypadají nemožně a člověk má dojem, že na to nemá. Je to normální stav. Tělo si na nový pohyb zvyká několik návštěv. Místo měření výkonu si po první návštěvě všimněte jen toho, kolik kroků jste udělali bez přemýšlení. To je pokrok, který se počítá.
Když listy žloutnou a opadávají, mnoho lidí si myslí, že rostlina žízní, a přidá další vodu. Tím problém prohloubí. Při přemokření kořeny nemají kyslík, začnou uhnívat a přestanou přijímat živiny. Listy pak žloutnou stejně, jako by rostlina trpěla suchem. Poznáte to podle těžkého, mokrého substrátu, zápachu z květináče a měkkých, rozpadajících se kořenů. Řešením je vyndat rostlinu, odstranit shnilé kořeny, nechat ji proschnout a přesadit do čerstvé zeminy s drenáží.
Na stůl patří jen pomůcky pro aktuální úkol. Vše ostatní držte v polici nebo v krabici, kterou dítě samo odnese. Pořadače na sešity, stojan na tužky a jedna uzavíratelná krabice na drobnosti stačí. Nepřehánějte to s výzdobou. Nástěnka plná obrázků a samolepek odvádí pozornost. Lepší je jedna tabule na rozpisy a jeden obrázek, který si dítě vybere. Barvy stěn volte tlumené, výrazné odstíny nechte na doplňcích, které lze kdykoli vyměnit.
Na skvrny od kávy, čaje nebo nealkoholických nápojů použijte roztok vody s kapkou prostředku na nádobí. Hadřík namočte, vyždímejte do téměř sucha a přikládejte na skvrnu od okraje ke středu. Netlačte a netřete — tření zatlačí nečistotu do vláken a vytvoří světlý kruh. Po každém přiložení vyměňte část hadříku za čistou. Nakonec místo přitiskněte suchým ručníkem a nechte volně uschnout při otevřeném okně, nikdy ne u přímého topení.
Na klidnější chvíli se hodí „lesní pexeso". Nasbírejte dva stejné listy od různých stromů – dub, buk, lípa, bříza – a položte je na zem obrázkem dolů. Dítě postupně otáčí dva a hledá stejné. Kdo najde dvojici, bere si ji. U menších dětí stačí čtyři dvojice, u větších jich můžete mít i deset. Chyba je sbírat mokré listy, ty se lepí a hra se rozpadne. Lepší je vzít suché a mezi hrami je držet v kapse.
Základem je pohodlné oblečení, které se neplete do úvazku. Legíny nebo elasťáky fungují lépe než široké kalhoty, tričko bez volných rukávů zase lépe než oversized mikina. Boty na lezení si půjčte na místě, vlastní kupovat nemá smysl, dokud nevíte, jestli vás to chytí. Totéž platí pro úvazek a jistítko. Půjčovna vám je půjčí a zároveň zkontroluje, že sedí. Ponožky si vezměte tenké, ne froté.