Co rozhoduje o tom, zda se historický nábytek při stěhování nepoškodí?

Transportní poloha je přitom často tím rozhodujícím faktorem. Klasické chyby jsou dvě: nábytek se převáží ve stoje, což namáhá spoje, nebo se nechá volně ležet v korbě, kde se odírá o jiné předměty. Pro skříně a kredence je nejbezpečnější přeprava vleže na zádech s tím, že je navíc přichytíte popruhem, aby nemohly klouzat. U židlí vždy demontujte sedák, pokud je přišroubovaný, a nohy zabalte jednotlivě. Nikdy nedávejte na sebe více než tři kusy nábytku, i když se zdají lehké – tlak spodních je vystaví deformaci.

Stěhování starožitného nábytku je zkouškou nejen pro vaše nervy, ale především pro samotný materiál. Dřevo reaguje na změny vlhkosti, teploty a otřesy, a proto je klíčové myslet na ochranu dříve, než vůbec přijde řidič s dodávkou. Nejčastější chybou je spoléhat se na deky a lepicí pásku, které sice chrání před škrábanci, ale ne před nárazy a tlakem. Připravte proto každý kus nábytku individuálně a podle jeho konstrukce, ne podle velikosti.

Pro transport vyberte suchý a čistý prostor v autě. Matraci nikdy nepokládejte na ostré hrany nebo na jiné předměty, které by ji mohly prorazit. Pokud vezete více kusů, oddělte je od sebe měkkým materiálem, třeba dekou či kartonem. Během jízdy by se matrace neměla posouvat, proto ji řádně upevněte, ale pozor na nadměrné stlačení, které by mohlo poškodit vnitřní strukturu.

Leštěné povrchy vypadají luxusně, dokud se jich nedotknete. Stačí jedna manipulace a na dveřích skříňky, desce stolu nebo čele šuplíku zůstanou nevzhledné otisky. Nejde jen o estetiku – mastnota z prstů se časem vsákne do povrchové úpravy a může způsobit trvalé skvrny. Abyste se vyhnuli častému leštění a drhnutí, osvojte si pár návyků, které minimalizují kontakt rukou s povrchem.

Co dělat, aby se otisky vůbec neobjevily Zásadní je prevence. Při otevírání skříněk a zásuvek nesahajte na plochu dveří, ale na úchytky nebo madla. Pokud musíte vzít předmět z police, podložte si dlaň čistým hadříkem z mikrovlákna. Tím zabráníte přenosu mastnoty a potu. Stejně tak při stěhování nábytku nebo manipulaci s deskami stolu vždy použijte bavlněné rukavice – prodávají se v železářstvích a běžně se používají při manipulaci s fotkami nebo sklem. Rukavice nesmí mít hrubý povrch, aby nepoškrábaly lak.

Typickou chybou je spoléhat na to, že komoda je „krátká vzdálenost, to vydrží". Při prudkém brzdění se vše posune. Proto vždy používejte upínací popruhy nebo alespoň pevné přivázání ke stěně dodávky. Po vyložení na místě šuplíky nasaďte zpět a zkontrolujte, zda drží ve vodorovné poloze. Pokud komodu balíte jen kvůli malování, nemusíte ji rozebírat tak důkladně, ale šuplíky stejně vyndejte, jinak se vám dovnitř dostane prach a barva.

Prvním krokem je zajištění stability nástroje. Před zvedáním vždy uzamkněte víko a klávesnici, pokud je to možné. U křídla sejměte nohy, pokud to konstrukce umožňuje – jinak hrozí jejich zlomení při manipulaci. Nikdy netahejte piano za nohy, madla ani ozdobné lišty. Většina modelů má na spodní straně zesílené nosné body, které jsou určené pro zvedání. Pokud si nejste jistí, podívejte se do dokumentace nebo se poraďte s odborníkem.

Než začnete cokoli balit, udělejte si inventuru. Rozhodněte, co se stěhuje, co se vyhodí a co se prodá nebo daruje. Zbavte se nepotřebných kusů – ušetříte místo v autě i čas při manipulaci. U každého nábytku zkontrolujte, zda je stabilní a zda nejsou uvolněné spoje. Pokud ano, dotáhněte je před přepravou. Demontovat byste měli vše, co jde rozebrat: nohy stolů, police skříní, opěradla židlí. Jednotlivé díly označte štítky nebo fixem, abyste je při skládání snadno přiřadili.

Nejčastější chybou je přeprava matrace na střešním nosiči bez ochrany. Déšť nebo vlhkost proniknou i přes běžnou fólii a matrace pak nasákne vodu, což vede k plísním a zápachu. Pokud nemáte jinou možnost, použijte voděodolný obal a matraci zabalte do dvou vrstev fólie. Druhou častou chybou je skladování matrace ve vlhkém sklepě před cestou – matrace by měla být vždy suchá a větraná.

Při samotném zvedání dbejte na to, aby se všichni pohybovali synchronně. Vhodné jsou zvedací popruhy, které rozloží váhu na ramena a záda – nikdo by neměl nést celou tíhu jen rukama. Záda držte vzpřímená, kolena pokrčená, a hlavně nezapomínejte na nohy – ty nesou většinu zátěže. Typickou chybou je zvedání s prohnutými zády a následné kroucení trupu při otáčení. Vždy se otáčejte celým tělem, nikoli jen trupem.

Poté komodu obalte stretch fólií. Ta drží vše pohromadě a chrání povrch. Fólii vedře kolem dokola, a to i přes zadní část. Netahejte ji příliš silně, aby nedošlo k promáčknutí dřeva. Dvě vrstvy stačí. Pokud má komoda skleněné nebo křehké prvky, přelepte je kartonem a bublinkovou fólií odděleně. Nezapomeňte na nožičky – ty je lepší demontovat a zabalit zvlášť, případně je chránit pěnovými chrániči.