Co se stane, když podceníte jištění a další chyby při slaňování

Důležitý je také výběr obuvi. Klasické lezečky s měkkou podrážkou jsou vhodné, ale pokud nejste zvyklí na tvrdší modely, začněte s těmi, co máte. Na suché stěně se totiž více spoléhá na tření, takže měkká bota lépe sedí na malých plochách. Pokud ale cítíte, že se vám nohy v botě klepou, je to signál, že máte příliš tvrdou obuv. Vždy dbejte na to, aby se pata a špička cítily pevně, ale ne tlačily.

První ferraty se většina lidí bojí zbytečně. Stačí si pohlídat základní věci: výběr obtížnosti, správné vybavení a pár technických detailů. Než vyrazíte, zkontrolujte, že máte ferratový set s energetickým tlumičem, přilbu a pevnou obuv s hrubým vzorkem. Bez tlumiče se při pádu vystavíte riziku poranění páteře – tohle není kompromis, ale povinnost. Také se vyhněte půjčování starého vybavení, které neznáte.

Pozor na typické chyby, které dělají začátečníci: přílišné kroucení celým tělem při každém pohybu, přidržování se chytů oběma rukama na dlouho a nesprávné střídání nohou – místo plynulého přesunu váhy dělají skoky. Další je ignorování nohou a přílišné spoléhání na sílu prstů, což vede k rychlé únavě a možnému zranění. Prsty na suché stěně dostávají úplně jinou zátěž než na skutečné skále, proto je nutné je šetřit a nezatěžovat je na maximum.

Kovové stupačky a jištění na ferratě jsou lákavou výzvou, ale začátek může být zrádný. Než vyrazíte na první ferratu, je dobré rozumět základům jištění a vědět, na co si dát pozor. Tento článek shrnuje pět nejčastějších chyb, kterých se začátečníci dopouštějí, a ukazuje, jak se jim vyhnout.

Jak správně používat karabiny a volné lano Třetí chybou je ignorování směru karabin. Karabiny na ferratovém setu mají pojistku, která se musí po připnutí vždy zajistit. Většina moderních karabin má automatickou pojistku, ale i tak je dobré zkontrolovat, že je správně zacvaknutá. Pokud používáte karabiny s ruční pojistkou, vždy ji po připnutí otočte do zavřené polohy. Kromě toho si dejte pozor na to, aby lano nebylo překroucené nebo zamotané – předejdete tím zbytečným zachycením o skobu.

Na závěr – trénink suchého lezení není o množství, ale o kvalitě pohybu. Stanovte si cíl (například přelez 5 cest na stejné úrovni nebo 20 pohybů bez odpočinku) a věnujte pozornost tomu, jak se vaše tělo pohybuje. Neporovnávejte se s ostatními, kteří lézou déle, a nebojte se požádat o radu zkušenějšího lezce přímo na barvy stěn do obývákuě. Suché lezení je technicky náročná disciplína, která se vyplatí trénovat pomalu a s rozmyslem – a ta nejdůležitější rada zní: pokud cítíte ostré bolesti v prstech nebo zápěstí, ihned přestaňte a nechte tělo odpočinout.

Na závěr si shrňme, že bezpečné jištění na ferratě začíná správným nasazením setu, uvážlivým přepínáním a kontrolou karabin. Nespěchejte, protože většina úrazů vzniká právě z ukvapenosti. Pokud si nejste jistí, vyberte si kratší a jednodušší ferratu, kde si techniku osaháte. S trochou cviku se z vás stane jistý lezec, který si výstup užije bez zbytečného stresu.

Čtvrtá chyba se týká kontroly konce lana. Mnoho úrazů vzniká tím, že lano končí příliš vysoko nad zemí a slaňující se spustí až na konec, aniž by měl čas zareagovat. Než začnete slaňovat, vždy si spočítejte délku lana a porovnejte ji s výškou úseku. Pokud si nejste jistí, uvázat na konci lana uzel, který zabrání vyklouznutí z brzdy. Tento uzel také slouží jako vizuální kontrola pro spolulezce.

Problém začíná u konstrukce lana. Většina lan pro zipline má ocelové jádro a syntetický oplet. Mezi vlákna opletu se dostane voda – ať už z deště, mlhy, nebo ranní rosy. Když je lano mokré, oplet začne klouzat po ocelovém jádru. Tření mezi brzdovým vozíkem a lanem se výrazně změní. V praxi to vypadá tak, že i při stejném nastavení brzdy se vozík nedožene tam, kde měl, a dojezd se prodlouží o klidně deset i dvacet procent.

Základem je oblečení a obuv. Ledolezení je dynamická aktivita, při které se rychle potíte, ale ve chvíli, kdy stojíte pod cestou, vám začne být zima. Ideální je vrstevnatý systém: na těle funkční triko, střední vrstva (např. fleece nebo tenká péřovka) a svrchní voděodolná bunda s možností odvětrání pod pažemi. Na nohy si vezměte nepromokavé kalhoty s zesílenou vnitřní stranou, která chrání před ostrými hranami maček. Rukavice mějte dvoje: jedny tenčí na lezení a jedny tlusté na odpočinek a jištění.

Bezpečnost má přednost. Před prvním výstupem absolvujte kurz s instruktorem, který vám ukáže, jak se správně jistit, jak používat ledovcové šrouby a jak se chovat při pádu. Nikdy nelezte sami a vždy si připravte únikovou cestu. Mějte s sebou helmu, protože trhající se kusy ledu jsou velké riziko. A hlavně – poslouchejte své tělo. Pokud máte zmrzlé prsty nebo jste unavení, je čas sestoupit. Led není jako skála – nepočká na vás.