Co se stane, když rostliny přezimujete špatně

Mezi zálivkami nechte substrát mírně proschnout. Přemokření je v zimě častější chyba než sucho. Kořeny bez přístupu vzduchu uhnívají a rostlina kvete jen výjimečně. Hlídejte, aby v podmisce nezůstávala stát voda. U kvetoucích druhů, jako jsou vánoční hvězda, brambořík nebo orchideje, je lepší zalévat menšími dávkami častěji než jednou týdně velkým množstvím.

Sušení a nový substrát rozhodují o přežit

Na jaře, až se dny prodlouží, začněte zálivku postupně zvyšovat a po posledních mrazech přihnojte. Rostliny, které přežily zimu ve stínu a chladu, přenášejte na světlo postupně, více čtěte zde jinak je spálí slunce. When you loved this post and you would like to receive more details concerning úPrava Interiéru please visit the webpage. Kdo dodrží klidový režim, tomu se odvděčí novými výhony. Kdo naopak zalévá stejně jako v létě a topí na maximum, ten se na jaře dočká opadaných listů a uhynulých kořenů.

Pozor na zálivku vodou z kohoutku. Studená a tvrdá voda rostlinám v zimě škodí. Vodu nechte odstát přes noc při pokojové teplotě. U rostlin s tuhými listy, jako jsou fíkusy nebo dracény, stačí zalévat jednou za dva až tři týdny. U sukulentů a kaktusů klidně jednou za měsíc. Když listy žloutnou a opadávají, není to vždy nedostatkem vody — častěji jde o přelití. V takovém případě květináč přeneste na suché místo a zálivku na čas úplně vynechejte.

Nejčastější chybou je ponechání staré zeminy kolem kořenů beze změny. Další je příliš velký květináč nebo zasazení příliš hluboko, což vede k hnilobě krčku. Lidé také hnojí hned po přesazení, čímž spálí čerstvé kořeny. A konečně – nový substrát časem také zhutní, takže přesazení není jednorázový úkon, ale pravidelná péče.

Nakonec zkontrolujte teplotu a průvan. Studený vzduch od oken, horký vzduch od radiátorů a náhlé změny teplot rostlinu stresují. Ideální je stálé místo s teplotou kolem dvaceti stupňů a bez náhlých výkyvů. Když odstraníte odumřelé listy, upravíte zálivku, světlo a hnojení, většina rostlin se do několika týdnů vzpamatuje. Trpělivost je důležitější než rychlé zásahy.

Nezapomínejte na větrání, ale bez průvanu. Krátké vyvětrání je lepší než celodenní otevřené okno. Rostliny, které mají rády vlhko, jako kapradiny nebo maranty, postavte na misku s vlhkými kamínky. Zvlhčovač vzduchu v místnosti pomůže všem. Během zimy rostliny nepřesazujte a neřežte, pokud to není nutné kvůli chorobě nebo škůdcům. Pravidelně kontrolujte spodní strany listů a paždí listů, kde se ukrývají mšice, puklice a svilušky. Při prvním nálezu škůdce izolujte rostlinu od ostatních a listy omyjte vlažnou vodou s trochou mýdla.

Nejprve snižte teplotu v místnosti, kde rostliny stojí. Většina pokojových rostlin prospívá při 12 až 18 °C. Pokud to není možné, alespoň je umístěte dál od radiátorů a topných těles. Dále omezte zálivku: zalévejte jen tehdy, když je substrát v květináči na omak suchý, a to vždy menším množstvím vody než v létě. Nadbytečná voda v misce se musí vylít nejpozději do hodiny, jinak začnou uhnívat kořeny.

Na dospělé mušky postavte žluté lepové destičky zapíchnuté do substrátu. Přilákají je a zachytí, takže snížíte počet kladoucích samic. Destičky ale nestačí samotné – bez omezení vlhkosti se smutnice vrátí. Na larvy se osvědčila tenká vrstva písku, perlitu nebo drobného štěrku nasypaná na povrch půdy. Vytvoří bariéru, přes kterou samice neprojdou k vlhké půdě a larvy se nedostanou ven. Vrstva musí být souvislá, asi jeden centimetr silná.

Světlo, vzduch a čistota listů Přes zimu je den krátký, proto rostliny přemístěte co nejblíže k oknu. Okenní parapet ale není ideální pro všechny druhy — u skla může být chladno a průvan. Listy otírejte vlhkým hadříkem, aby na nich neulpíval prach a rostlina mohla přijímat světlo. Pokud svítí málo, pomůže obyčejná stolní lampa s bílou žárovkou, kterou necháte svítit několik hodin denně. Nepřihnojujte: hnojivo v zimě zatěžuje kořeny a podporuje tvorbu měkkých výhonů, které pak uhynou.

Přezimování pokojových rostlin v bytě není složité, ale chyby se projeví až na jaře. Rostliny v bytě trpí jinými podmínkami než v zimní zahradě: přetopený vzduch, málo světla a přemíra zálivky. Právě kombinace tepla a mokra je nejčastější důvod, proč rostliny během zimy uhynou. Následujících dvanáct kroků popisuje, jak zimní období zvládnout bez zbytečných ztrát.

Jak rozeznat příčinu podle vzhledu listů Když žloutnou nejstarší spodní listy a nové jsou zdravé, rostlina přesouvá živiny barvy stěn do obýváku růstových vrcholů. Bývá to přirozené stárnutí, ale i nedostatek dusíku nebo draslíku. Přihnojujte vyváženým hnojivem určeným pro pokojové rostliny, ředěným přesně podle návodu. Pokud žloutne celý list rovnoměrně a je měkký, spíš jde o přelití. Když žloutnutí začíná mezi žilkami a žilky zůstávají zelené, chybí železo nebo hořčík. Vápník a hořčík se špatně vstřebávají v tvrdé vodě, proto čas od času zalijte převařenou nebo odstátou vodou.