Když padne víkend a rozpočet je napjatý, sáhněte po těchto hrách
Ekokůže je oblíbeným materiálem pro tašky, sedačky, oblečení i autopotahy. Při správné péči vypadá téměř jako pravá kůže, ale má svá specifika. Základem je pochopit, že se nejedná o textilii, ale o plastový povrch, který vyžaduje jiný přístup než běžné látky. Pokud se naučíte pár jednoduchých pravidel, prodloužíte životnost materiálu o několik let a vyhnete se nepěkným prasklinám i ztrátě barvy.
Kabely dokážou zničit i promyšlený prostor. Veďte je po nohách stolu a stěnách pomocí lišt nebo stahovacích pásků, které snadno odstřihnete. Připojovací místo pak umístěte do výšky desky, abyste k němu nemuseli sahat pod stůl. Pokud to dispozice dovolí, využijte polici nad stolem také jako úkryt pro prodlužovací šňůru — stačí ji připevnit ze spodní strany police a kabely svést svisle dolů k monitoru.
Kuchyně v panelákovém bytě mívá pět až sedm metrů čtverečních, často s nevýhodným půdorysem ve tvaru písmene L nebo úzkého koridoru. Než začnete cokoli přesouvat, změřte si skutečnou hloubku skříněk a vzdálenost mezi pracovní deskou a stěnou. Nejčastější chybou bývá nákup hluboké vestavné trouby do prostoru, kde se pak nelze ohnout k troubě, aniž byste se opírali hrudníkem o protější linku. Stejně problematické jsou ostré rohy u skříněk bez kování, které znemožňují přístup k zadní části police.
Optimální tloušťka není univerzální číslo V praxi se setkáte s doporučeními od 25 do 50 centimetrů pro těžké zdivo. Rozhodující je tzv. plošná hmotnost – součin hustoty a tloušťky. Pro běžnou vnitřní akumulační stěnu postačí plná cihla tloušťky 25 cm při objemové hmotnosti kolem 1800 kg/m³. Pokud chcete akumulovat teplo z kamen, přidejte na tloušťku 15–20 cm navíc, ale vždy v kombinaci s dostatečnou izolací na vnější straně. U obvodových zdí pamatujte na to, že akumulační vrstva musí být uvnitř, za tepelnou izolací – jinak teplo unikne ven.
Největším nepřítelem ekokůže je teplo a přímé slunce. Dlouhodobé působení UV záření způsobuje vysušení a křehnutí, takže materiál začne praskat. Nenechávejte proto sedačku z ekokůže na přímém slunci a v autě používejte stínítka na okna. Rovněž se vyhněte kontaktu s horkými předměty – hrnek s čajem na sedačce nebo žehlička odložená na tašce zanechá trvalé bílé stopy, které nejdou odstranit. Teplota nad padesát stupňů materiál nevratně poškodí.
Nezapomeňte, že největším nepřítelem rodinného víkendu bez útraty je každodenní rutina. Pokud máte doma staré noviny, krabice od bot, nebo zbytky vlny, můžete postavit třeba loutkové divadlo. Z papírových tašek vyrobte maňásky, z krabice jeviště. Se staršími dětmi zkuste jednoduchý experiment – vyrobit sopku z jedlé sody a octa, nebo postavit most ze špejlí a modelíny. Důležité je, abyste se nebáli nepořádku. Stačí si určit prostor, kde se tvořit může, a po skončení společně uklidit.
Zapomenout byste neměli ani na mechanické poškození. Ekokůže se snadno prodře o ostré hrany, suché zipy, knoflíky nebo psí drápky. Při běžném používání dávejte pozor na to, o co materiál zavadí. Pokud se objeví menší škrábanec, můžete ho zamaskovat jemným gelovým lepidlem na textil v podobném odstínu, případně použít opravnou pastu pro syntetické povrchy. Vždy pracujte na čistém místě a nechte opravu důkladně zaschnout.
Přestože někteří výrobci doporučují speciální krémy na ekokůži, většinou nejsou nutné. Přípravky určené pro pravou kůži mohou naopak ublížit, protože obsahují oleje a vosky, které se do umělého povrchu nevstřebávají a zanechávají na něm lepivý film. Výjimkou jsou kvalitní bezbarvé ochranné balzámy určené přímo pro syntetické materiály. Pokud se rozhodnete je použít, aplikujte je jen na vyčištěný povrch a v tenké vrstvě, jinak se na povrchu začnou zachytávat nečistoty.
Při návrhu akumulačního zdiva se nejčastěji řeší dva parametry: tloušťka stěny a objemová hmotnost materiálu. Čím těžší a hutnější materiál, tím lépe pojme teplo. Naopak lehké pórobetonové tvárnice akumulaci téměř nezajistí – mají nízkou objemovou hmotnost a rychle vychladnou. Pro tepelnou setrvačnost domu je proto zásadní vybrat materiál s vysokou hustotou, jako jsou plné cihly, beton nebo vápenopískové bloky.
Začněte tím, že si společně sednete a sepíšete si „zásobník nápadů" – bez hodnocení, čistě brainstorming. Každý člen rodiny navrhne tři aktivity, které ho baví a nestojí nic. Může to být pečení jednoduchého chleba, stavba bunkru z dek, nebo výprava na sousední kopec s dalekohledem. Nemusíte plánovat dopředu, ale když si vyberete alespoň dva nápady předem, vyhnete se typické chybě – že se ráno rozhodujete pod tlakem a skončíte u mobilů. Až bude seznam hotový, nechte ho na viditelném místě a každý víkend z něj vybírejte.