Když slepice mění způsob chůze, prohlédněte si je pozorněji

Typická chyba je zapisovat si jen to, co se odchyluje od normy. Když je všechno v pořádku, do sešitu se nic nepíše, a pak nemáte s čím porovnávat. Důslednost je důležitější než cokoli jiného. Další častý omyl je zaměňovat pokles snášky za nemoc, když je skutečnou příčinou pelichání nebo zkrácení světelného dne. Pokud si ale vedete záznamy, snadno odlišíte sezónní pokles od náhlého výpadku. Stačí si poznamenat, že slepice pelichá, a nemusíte kvůli jejímu klidnému období zbytečně vyšetřovat veterináře.

Když je kurník čistý a suchý, přichází na řadu prevence proti opětovnému vzniku zápachu. Na podlahu nasypte tenkou vrstvu vápna, které vysuší případnou vlhkost a zároveň pohltí nepříjemné pachy. Na to pak položte čerstvou podestýlku – nejlépe směs slámy a hoblin. Vyvarujte se časté chyby, kdy vrstvu podestýlky naskládáte moc silnou; ta pak drží vlhkost a podporuje růst plísní. Ideální tloušťka je kolem pěti až sedmi centimetrů.

Při kontrole větrání se zaměřte také na proudění vzduchu. Vytvořte si jednoduchou zkoušku s pomocí zapálené svíčky nebo kousku hedvábného papíru. Přiložte jej k přívodním otvorům a sledujte, zda se vzduch pohybuje směrem dovnitř. Poté papír přiložte k odvodním otvorům – tam by měl naopak mírně „táhnout" ven. Pokud papír zůstává v klidu, cirkulace nefunguje. Důležité je, aby rychlost proudění byla nízká – ptáci by neměli cítit žádný silný pohyb vzduchu. Příliš silný průvan poznáte tak, že se peří na hřbetě slepic ježí, i když jsou v suché podestýlce. V tom případě zmenšete průduchy nebo je opatřete klapkami s regulací.

Druhý typ kdákání souvisí se snůškou. Slepice často před snesením vajíčka vydávají hlubší, táhlé zvuky, které se po snesení mění v hlasité, radostné kvokání. Toto chování je naprosto normální a obvykle trvá jen několik minut. Pokud ale kvokání přetrvává celé hodiny, může jít o problém se snůškou, například o zadržené vejce. V takovém případě prohlédněte slepici – pokud má nafouklé břicho, nechodí do budky a kdáká s námahou, je nutné zasáhnout.

Nezapomínejte, že vápno je pomocník, ne náhrada za pořádek. Pravidelné odstraňování mokrých míst, větrání a kontrola nohou ptáků jsou nepostradatelné. Když vápno používáte správně, získáte suchou podestýlku, která vydrží i dva měsíce bez výměny. Drůbež je pak zdravá, má čisté peří a lépe snáší. Vyzkoušejte tento postup a uvidíte rozdíl – možná zjistíte, že jste doposud dělali jednu z výše zmíněných chyb, aniž byste si to uvědomovali.

Nezapomínejte na pravidelnou revizi celého systému během zimy. I sebelepší nastavení před prvními mrazy se může změnit po silném větru, sněžení nebo námraze. Ventilační otvory mohou být zasypané sněhem nebo zablokované zmrzlými kapkami. Proto doporučuji minimálně jednou za měsíc zkontrolovat, zda jsou průduchy volné a klapky pohyblivé. Až teploty klesnou hluboko pod bod mrazu, ověřte, zda se na stropě netvoří ledové krusty – pokud ano, větrání je nedostatečné a je třeba jej upravit ještě ten den. Investice do správného větrání se vrátí nejen v podobě zdravých slepic, ale i vyšší snášky během nejchladnějších týdnů roku.

Proč je vlhkost větším nepřítelem než zima Nejčastější chybou je utěsnění všech otvorů ve snaze udržet teplo. Tím ale vzduch v kurníku stagnuje a z trusu a dýchání slepic se uvolňuje vlhkost, která kondenzuje na stěnách i stropě. Vlhké prostředí pak vede k namrzání podestýlky, vyššímu výskytu plísní a nemocí dýchacích cest. Ideální relativní vlhkost uvnitř kurníku by se měla pohybovat mezi 50 a 70 procenty. Pokud nemáte vlhkoměr, poslouží jednoduchý test: sklenice s vlažnou vodou postavená na podestýlce – pokud se na jejích stěnách rychle tvoří kapky, je vzduch příliš vlhký. Řešením je zvýšit odvod vlhkého vzduchu u stropu, ne naopak přidávat další topidla.

Pokud se vám stane, že je podestýlka mokrá i přes správnou aplikaci, je na vině nejčastěji špatné větrání. Vápno není zázrak – dokáže pohlcovat vlhkost, ale potřebuje vzduch, aby se voda mohla odpařovat. V zimních měsících proto nezazdívejte všechny ventilační otvory. Ideální je udržovat v kurníku vlhkost mezi 60 a 70 % – to poznáte podle toho, že sláma zůstává sypká a není cítit čpavek. Když podestýlka začne zapáchat i po přidání vápna, je na čase ji kompletně vyměnit. V takovém případě kurník vyložte, umyjte hašeným vápnem rozpuštěným ve vodě (koncentrace 1:10) a nechte důkladně vyschnout.

Každý chovatel drůbeže ví, že suchá podestýlka je základ zdravého kurníku. Málokdo ale správně pracuje s vápnem, které má v chovu nezastupitelnou roli. Často se setkávám s tím, že lidé nasypou vápno přímo pod slámu a myslí si, že tím problém vyřešili. Opak je pravdou – nehašené vápno v přímém kontaktu s trusem vytváří čpavek a spálí drůbeži nohy. Hašené vápno zase bez další úpravy rychle ztrácí účinek. Pojďme si ukázat, jak na to správně.