Jump to content

Malý byt, velká výzva aneb Jak se nezbláznit z nedostatku místa

From Babylon SIGNALIS Wiki

Když jsem poprvé vstoupila do bytu s otevřenou dispozicí, myslela jsem jen na světlo a vzduch. Žádné dveře, žádné chodby, jen jeden velký prostor, kde se vaří, jí, pracuje i spí. Realita přišla o pár týdnů později s první návštěvou příbuzných. Kde je sakra ložnice? Kde je postel? Najednou jsem stála uprostřed obýváku s matrací v náručí a přemýšlela, jak celý tenhle koncept schovat před zraky hostů za denního světla. Open space design není jen o tom zbořit zdi a koupit bílý gauč. Je to hlavně o tom, jak v jedné místnosti střídat role bydlení, aniž byste se v nich ztratili. A největší oříšek je vždy ten spá


Poslední rada se týká vůně a celkové atmosféry. Industriální interiér voní po prachu a kovu, pokud ho neprovětráte. Umístěte do místnosti několik velkých listnatých rostlin, třeba monst eru nebo fíkus. Zelená dokonale zjemní šeď a beton. A k pohovce s velvet upholstery přidejte jeden tlustý vlněný přehoz v přírodní barvě. Ten v létě složíte do šuplíku a v zimě vytáhnete, když přijde návštěva. Váš click-clack mechanismus pak vydrží roky bez vrzání, pokud ho jednou za čas promažete silikonovým sprejem. Industrial interior design není jen estetika. Je to životní styl, který vyžaduje rozumné volby. A správná pohovka je základ, na kterém postavíte celý svůj městský loft s duší staré tová


Ale pozor, koupelna není izolovaný ostrov. Občas do ní musíte vnést i kus nábytku, který s vodou moc nesouvisí. Třeba v bytě, kde nemáte samostatnou ložnici a spíte v obýváku na pohovce. Když přijedou rodiče na víkend, potřebujete místo na spaní. Tady se hodí mít v obývacím pokoji bed with storage. Pod matrací se dá schovat náhradní povlečení, pyžama i ty ručníky, které v koupelně nemají kam dát. A pokud máte malou garsonku, kde se koupelna otevírá rovnou do obytné místnosti, vsaďte na jednotný design. Šedá bathroom tiles na podlaze koupelny může ladit s šedým kobercem v obýváku, a celý byt pak působí vět�


Zapomeňte na dogma o tom, že stůl musí stát uprostřed místnosti. V malém bytě je každý metr čtvereční podlahy vzácný. Zkuste umístit stůl ke zdi nebo do rohu. Kolem něj pak dejte lavici nebo židle, které se dají zasunout pod desku. Stejně tak počítačový stůl nahraďte konzolou, kterou po práci zavřete. Další trik: zrcadla. Velké zrcadlo naproti oknu dokáže prostor opticky zdvojnásobit. Já mám jedno staré ráno v rámu, stojící na podlaze, a odráží celou místnost. Vyzkoušejte to a uvidíte. A barvy? Světlé stěny jsou základ, ale nebojte se tmavšího odstínu na jedné stěně za pohovkou. Vytvoříte iluzi hloubky. Bílá a krémová sice odrážejí světlo, ale pokud je vše bílé, byt působí jako nemocniční pokoj. Přidejte pár barevných polštářů nebo koberec s výrazným vzo


Jenže pak přišel problém s každodenním převlékáním. Když máte pull-out sofa, musíte každé ráno skládat matraci, uklízet polštáře a narovnávat potahy. Po třech týdnech mě to přestalo bavit. Narazila jsem na click-clack mechanismus, který používají Dánové už desítky let. Jedním pohybem přeměníte sedačku na lehátko a záda se sklopí do horizontály. Žádné tahání, žádné vyndávání dílů. Důležité je zkontrolovat, zda má mechanismus kovové ložisko, jinak po roce začne vrzat. Moje současná sedačka stojí na slatted frame z bukového dřeva, který se dá v případě potřeby vyjmout a vyčistit. To je něco, co české obchody často nenabíze


Materiál? Zpočátku jsem si myslela, že do světlého bytu patří jen len a bavlna. Pak jsem si všimla, jak rychle se na světlém povrchu objevují fleky od kávy a mastné otisky prstů. Dneska bych sáhla po velvet upholstery, tedy sametovém čalounění. Zní to luxusně, ale v praxi je to jedno z nejpraktičtějších řešení. Samet odpuzuje vodu, snadno se čistí navlhčeným hadříkem a na dotek je příjemný, i když v něm trávíte večer u televize. Navíc tlumí hluk a v otevřeném prostoru, kde se odráží každý zvuk, je to obrovská výhoda. Zvolila jsem tmavě modrý odstín, na kterém prach není vidět a zároveň opticky odděluje zónu na spaní od kuchyňské li


Vraťme se ale k dlažbě samotné. Když jsem rekonstruoval koupelnu u kamaráda, který bydlí ve staré cihlové zástavbě, narazili jsme na problém s nerovným podkladem. Původní betonová mazanina měla spád k odtoku, ale o pět centimetrů. Místo toho, abychom ji strhávali, použili jsme samonivelační stěrku a na ni položili velkoformátové bathroom tiles. Výsledek? Rovná podlaha, která se snadno čistí, a díky minimu spár do ní nezateče voda. Jenom jsme museli pečlivě vybrat tloušťku dlažby, aby se vešla pod dveře, které jsme nechtěli zkracovat. Desetimilimetrová dlažba plus lepidlo udělaly záz