Rozdělit, nebo přesadit: kdy trs potřebuje zásah

Nejčastější chybou je ponechání staré zeminy kolem kořenů beze změny. Další je příliš velký květináč nebo zasazení příliš hluboko, což vede k hnilobě krčku. Lidé také hnojí hned po přesazení, čímž spálí čerstvé kořeny. A konečně – nový substrát časem také zhutní, takže přesazení není jednorázový úkon, ale pravidelná péče.

Co dělat, než rostlinu vrátíte do zem

Hnojte jednou za dva týdny od března do září. Použijte hnojivo pro pokojové rostliny s vyšším podílem draslíku a mikroprvků, ředěné na polovinu doporučené dávky. Draslík podporuje tvorbu červených a oranžových pigmentů. Během zimních měsíců hnojení omezte na jednou za měsíc nebo úplně vynechejte. Nadbytek hnojiva se projeví bílými skvrnami na listech a spálenými špičkami. Po každém hnojení propláchněte substrát čistou vodou, aby se soli nehromadily.

Dělení trsu je nejspolehlivější způsob, jak z jedné zdravé rostliny získat několik stejně kvalitních. Nejde přitom o množení ze semen, kde potomstvo nikdy není identické s rodičem. U trvalek, okrasných trav, kapradin nebo bylinek se kořenový bal jednoduše rozřízne a každá část se osadí samostatně. Rostlina tak zůstává geneticky totožná a většinou mnohem rychleji roste než řízky.

Jak drenáž správně sestav

Vodovodní voda z kohoutku většině rostlin nevadí, ale studená voda šokuje kořeny. Nechte ji odstát přes noc, aby měla pokojovou teplotu a unikl chlor. Dešťová voda je nejlepší, pokud ji máte. U citlivých druhů, jako jsou kalatea nebo maranta, se vyplatí voda měkčí. Hnojte jen ve vegetačním období a nikdy do suché půdy — nejdříúložné prostory v malém bytě zalijte, pak hnojte.

Spotřeba vody závisí na ročním období, teplotě, vlhkosti vzduchu a velikosti květináče. V létě a při vytápění zalévejte častěji, v zimě mnohem méně. Rostlina v malém květináči prosychá rychleji než velká v těžké zemině. Když si nejste jistí, raději vynechte jednu zálivku, než abyste přelili. Většina pokojovek vydrží krátké sucho lépe než trvalé mokro.

Nejčastější chybou při pěstování pokojových rostlin není málo světla ani špatná zemina, ale zálivka. Většina lidí zalévá příliš často a příliš málo vydatně. Rostlina pak stojí v trvale vlhké půdě, kořeny nemají kyslík a začnou uhnívat. Zalévání není o pravidelnosti osvětlení v obýváku kalendáři, ale o stavu půdy a konkrétní rostlině.

Nejlepší pomůckou je pozorování. Když listy žloutnou a opadávají, často jde o přelití. Když hnědnou špičky a listy se kroutí, rostlina trpí suchem. Podle reakcí rostliny upravte interval a množství. Zalévání není věda, ale návyk vnímat potřeby konkrétní květiny.

Jak poznat, že je čas zalít Nejspolehlivější metoda je prst. Strčte ukazovák dva až tři centimetry do substrátu. Pokud je tam vlhko, počkejte. Pokud je sucho, zalijte. U velkých květináčů použijte dřevěnou špejli nebo lehký plastový květináč zvedněte — čím lehčí, tím sušší. Dalším vodítkem je váha květináče a barva půdy. Tmavá a lesklá znamená vlhkou, světlá a prášivá suchou. Nikdy nerozhodujte podle toho, že je povrch suchý; pod ním může být mokro.

Zalévejte vydatně, dokud voda neproteče dnem. Pak přebytečnou vodu z podmisky vylijte. Tento způsob nutí kořeny růst do hloubky a zabraňuje hromadění solí. Častou chybou je zalévat po troškách každý den — voda se dostane jen do horní vrstvy a spodní kořeny zůstanou suché. Stejně špatné je nechat rostlinu stát ve vodě několik hodin; kořeny bez přístupu vzduchu rychle uhnívají.

If you adored this information and you would certainly like to get additional info regarding Jak ZaříDit Malou Kuchyni kindly go to our page. Základní pravidlo zní: zalévejte tehdy, když to rostlina potřebuje, ne když si vzpomenete. Většina běžných pokojovek — například monstera, fíkus, dracena, zamiokulkas — chce mezi dvěma zálivkami půdu mírně proschnout. U tlustolistých sukulentů a kaktusů musí substrát proschnout úplně. Naopak kapradiny, maranty nebo fialky snesou mírně vlhkou půdu stále, ale nikdy ne přemokřenou.