Rozkládací gauč: demontáž, při které se vyhnete poškození

Než začnete komodu byť jen posouvat, ověřte si, jakým způsobem jsou připevněna čela šuplíků. Většina modelů má zásuvky na výsuvných lištách, které stačí povytáhnout až na doraz a mírně nadzdvihnout. U staršího nábytku ale můžete narazit na dřevěné kolíčky nebo čepy, které vyžadují opačný postup – nadzvednout přední hranu a šuplík vytáhnout směrem k sobě. Špatný odhad mechanismu patří mezi nejčastější příčiny zaseknutí a následného vytržení úchytů.

Než začnete komodu znovu skládat, zkontrolujte, zda se při demontáži nepoškodily vodící lišty nebo zámky. Pokud jste některý šroub utáhli příliš, vyndejte ho a vložte do otvoru dřevěnou hmoždinku s lepidlem – po zaschnutí bude spoj pevně původní. Až budete mít všechny díly zpět na místě, vyzkoušejte každý šuplík zasunout a vysunout alespoň třikrát. Tím odhalíte případný zkosený rám nebo špatně nasazenou kolejničku dřív, než do komody uložíte těžké věci.

Při vykládce a skládání v novém bytě postupujte v opačném pořadí: nejprve bočnice, poté zadní deska, případně výztuhy, a teprve poté police. Ujistěte se, že podlaha je rovná a že knihovna nestojí na koberci s vysokým vlasem, kvůli kterému by se mohla viklat. Všechny šrouby dotahujte křížem — nejprve lehce všechny, pak teprve utahujte do plné pevnosti. Nezapomeňte, že police se vkládají do připravených otvorů nebo na nosné kolíky; tyto kolíky si poznamenejte už při demontáži, abyste je neztratili. Až knihovnu postavíte, nechte ji alespoň hodinu odstát, než do ní začnete dávat knihy. Tím se konstrukce stabilizuje a vy si užijete přesun bez zbytečného stresu a oprav.

Nejdůležitější je začít s přípravou nábytku několik dní před samotným stěhováním. Vyprázdněte všechny šuplíky a skříňky, ale pozor na to, jak je vysunujete. Pokud některý šuplík drhne, netahejte za něj silou – mohli byste poškodit vedení i samotné čelo. Místo toho zkuste mírně nadzvednout přední hranu a šuplík vytáhněte plynule. Vysunuté části, jako jsou výsuvné desky nebo nohy, je lepší demontovat, pokud to konstrukce umožňuje. Vždy si ale poznamenejte, kam která součástka patří, a šroubky či kování uložte do malého sáčku, který připevníte přímo k nábytku.

Když se chystáte přestěhovat starou komodu, psací stůl nebo knihovnu, první myšlenka býúložné prostory v malém bytěá jednoduchá: zabalit do bublinkové fólie a je hotovo. Jenže historický nábytek má úplně jiné nároky než moderní výrobky z dřevotřísky. Masivní dřevo, dýhy, intarzie a původní povrchové úpravy reagují na změny vlhkosti i na tlak naprosto odlišně. Špatné balení tak může způsobit praskliny, odloupnutou dýhu nebo zničenou polychromii, kterou už žádný restaurátor snadno nevrátí.

Typickou chybou, kterou dělá většina lidí, je použití lepicí pásky přímo na povrch nábytku. I ta „jemná" varianta zanechává stopy, které se pak musí odstraňovat rozpouštědly – a ta často poškodí původní šelak nebo poličku. Pásku vždy lepte pouze na textilii nebo na lepenku a nikdy ne na samotné dřevo. Stejně tak se vyhněte použití pěnových podložek, které drží na místě pomocí statického náboje – při sejmutí mohou strhnout vrstvu laku. Pro ochranu dvířek a zámků použijte kartonové výplně, které vložíte mezi dvířka a rám, a zámky překryjte pruhem měkké látky, aby se do nich nedostal prach.

Kdy se vyplatí demontovat i zadní stěnu a jak na to U komod z dřevovláknitých desek bývá zadní stěna přibitá tenkými hřebíčky nebo přišroubovaná krátkými vruty. Pokud plánujete komodu převážet ve stoje, demontáž zadní stěny není nutná. Jakmile ale potřebujete komodu položit na záda – kvůli nízkému nákladovému prostoru nebo úzkým dveřím – zadní stěnu raději sundejte. Při položení na záda by totiž mohla prasknout v místech, kde jsou uchyceny panty či spojovací šrouby.

Bublinkovou fólii upevněte papírovou páskou. Obyčejná lepicí páska může na lakovaném povrchu zanechat lepivý zbytek, který se obtížně odstraňuje. Vyvarujte se také tomu, abyste pásku lepili přímo na povrch nábytku. Nejlepší je fólii na okrajích přes sebe mírně přeložit a přelepit pásku pouze na fólii. Tím vznikne vzduchová kapsa, která navíc tlumí nárazy.

Deka by měla být z jemného materiálu, ideálně s hustou vazbou, a naprosto čistá. Před každým použitím ji vyperte bez aviváže a důkladně vysušte. Vyvarujte se dekám s hrubým švem nebo zipem – tyto prvky mohou lak poškrábat i při minimálním tlaku. Pokud má deka volné nitě nebo otřepy, sáhněte raději po jiné. Před balením deku protřepejte, aby se z ní uvolnily případné drobné částečky.