Výběr klidných slepic k dětem: chyba, která zkazí celý chov

Nikdy nezapomínejte, že slepice nejsou stroje na vejce. Should you have virtually any concerns concerning wherever as well as tips on how to make use of rekonstrukce bytu, http://Neubert-Grosse.De/ you can contact us on our own internet site. Pokud je chováte jen pro užitek, bude se vám zdát, dokončení interiéru že „stará" slepice je k ničemu. Ale zkušený chovatel ví, že stará slepice má nezastupitelnou roli v hejnu – učí mladé kuřice, kde je bezpečné hřadování, a pomáhá udržovat hierarchii. Dejte jí šanci dožít se přirozeného konce, a odmění se vám nejen vejci, ale i klidem v hejně. Chov slepic není sprint, ale maraton – a ten, kdo to pochopí, má hejno, které mu dělá radost i pět let po první snášce.

Nejčastější chybou, kterou vidím u začínajících chovatelů, je překrmování bílkovinami. Zrniny, zejména kukuřice a hrách, jsou pro slepice sice přirozenou potravou, ale v přebytku zatěžují játra a ledviny. Slepice pak trpí na metabolické poruchy, které se projevují náhlým úhynem v plné snášce. Mnohem lepší je podávat krmnou směs podle fáze života – nosnice potřebují jiné složení než kuřice nebo staré slepice. Pokud si mícháte krmivo sami, držte se poměru: 60 % obilovin, 20 % zelené píce a 20 % bílkovinné složky, třeba tvaroh nebo luštěniny.
Dalším typickým znakem je výrazné kolébání při chůzi, které připomíná kachnu. Tento pohyb obvykle značí problém s kyčelním kloubem nebo s páteří, což je u starších nosnic časté. Slepice se snaží kompenzovat bolest přenášením váhy na zdravou nohu, takže si můžete všimnout, že jedna noha je odstavena do strany a zvíře se na ni při zastavení opírá jen okrajově. V takovém případě neoddělujte slepici od hejna, ale vytvořte jí klidný koutek s nízkým hřadem – vysoké hřady starým ptákům nesvědčí, protože při seskoku dopadají špatně na nohy.

Jak poznáte, že slepice trpí víc, než si myslíte? Většina chovatelů si všimne problému, až když slepice přestane jíst nebo má načepýřené peří. To už je ale obvykle pozdě. Slepice jsou mistři v maskování bolesti, protože v přírodě by jim to zachránilo život před predátory. Takže se naučte sledovat drobné signály: změny v trusu, nižší aktivitu při zobali, nebo to, že slepice sedí v koutě s jednou nohou pokrčenou. Pokud tyto signály zaznamenáte, okamžitě oddělte slepici od hejna a poskytněte jí klidné místo, čistou vodu a teplo. Mnohdy pomůže i obyčejný česnek v krmivu, ale pokud do 48 hodin nezabere, kontaktujte veterináře.

Nakonec zhodnoťte, jak slepice využívá prostor. Pokud si všimnete, že stará slepice vyhledává výhradně rovné plochy a vyhýbá se mírným svahům, je to přirozené – klouby už nezvládají náročnou mechaniku. Tímto chováním se říďte i při úpravách výběhu: zpevněte cestičky, odstraňte kameny a vytvořte několik nízkých hřadů (maximálně 20 cm nad zemí). Stará slepice se pak bude pohybovat bezpečně a vy předejdete zbytečným zraněním. Pokud naopak zvíře i přes veškerou péči přestane chodit úplně, je nutné zvážit, zda není pro něj humánnější ukončení chovu.

Největší problém bývá strava. Slepice nejsou popelnice na zbytky a jejich trávicí systém je citlivější, než se zdá. Krmení přemírou pečiva, bramborových slupek nebo kysaného zelí vede k zažívacím potížím, které se projeví až za několik měsíců. Slepice pak přestane snášet, hubne a nakonec uhyne. Mnohem lepší je držet se stálého složení: kvalitní krmná směs, zelené krmení, čistá voda. Pokud chcete slepicím dopřát něco navíc, dejte jim moučné červy nebo nastrouhanou mrkev. Ale vždy v malém množství.

Nezanedbatelný je i vliv plemene. Zatímco nosnice jako leghornky nebo hnědé vršivky jsou šlechtěné na maximální snášku, což je stojí hodně energie, takzvaná starokladná plemena, třeba brahmánky nebo wyandotky, žijí výrazně déle. Pokud vám jde o dlouhý život slepic, vybírejte odolnější plemena, která nejsou vyšlechtěná na extrémní produkci vajec. A počítejte s tím, že i tak je přirozený horizont kolem osmi let. Většina slepic ale zemře dřív, protože jim chovatel nevědomky zkrátí život právě tím, že jim dává příliš mnoho pozornosti v podobě pamlsků, nebo naopak příliš málo péče v podobě prevence.

Když se řekne, jak dlouho žije slepice, většina lidí odpoví, že pět až deset let. Jenže skutečnost bývá jiná. Doma chovaná nosnice se běžně dožije tří až čtyř let, a to za předpokladu, že se k ní chováte tak, jak potřebuje. Rozdíl mezi tím, co slibují chovatelské příručky, a tím, co zažijete v praxi, nejčastěji způsobí několik zásadních chyb. Jedna z nich je přitom tak častá, že ji dělá téměř každý druhý chovatel, aniž by si to uvědomil.

Začněte pozorováním klidné chůze, ne běhu nebo útěku. Zdravá slepice došlapuje na celé chodidlo, prsty drží u sebe a při pohybu zvedá běhák do vodorovné polohy. U starších jedinců dochází k postupnému opotřebení kloubů, což se projevuje takzvaným šouravým krokem – pták táhne prsty po zemi a neohýbá je dostatečně. V tomto stavu pomáhá snížit tvrdost podlahy: položte na beton vrstvu suché slámy nebo dřevěných hoblin. Vyhněte se mokré podestýlce, protože ta zvyšuje riziko poranění kloubů a urychluje degeneraci chrupavek.